10CM

Před 2010: Školní kapela, učitelství a cesta na ulici

Kwon Jung-yeol a Yoon Cheol-jong se znali už ze střední školy. Jung-yeol později vzpomínal, že spolu začínali ve školním kapelovém kroužku – Cheol-jong byl o ročník výš. Nešlo tedy o dvojici sestavenou agenturou, ale o dlouhodobé hudební známé, kteří hráli spolu dávno před vznikem 10cm.

Jung-yeol v rozhovoru z roku 2013 uvedl, že samotné aktivity, z nichž se později stal projekt 10cm, začaly kolem roku 2008. Zpočátku hráli převážně na ulici a z pouličního hraní si vydělávali na běžný život. Když přišla zima a venku už nebylo možné pravidelně vystupovat, potřebovali se přesunout do klubů – a právě tehdy bylo nutné dát dvojici jméno.

Jejich obsazení bylo neobvykle malé: Cheol-jongova akustická kytara, Jung-yeolův zpěv, buben djembe a občas drobný bzučivý nástroj kazoo. Jung-yeol později s typickou sebeironií vysvětlil, že jedním z důvodů bylo jednoduše to, že nenašli další členy. Zároveň je inspirovala představa, že i dva lidé mohou vytvořit plnohodnotný zvuk.

Rockové kořeny a učitel, kterým se nestal

Jung-yeol se k hudbě nedostal jen přes jemné akustické písně. V rozhovorech vzpomínal na rockové začátky a na oblibu Metalliky; v roce 2021 připomněl skladbu The Memory Remains – Vzpomínka zůstává, která ho k ní přivedla. V jeho pozdějším lehčím zvuku tak zůstává zkušenost člověka, který si nejprve hledal místo v podstatně hlučnější hudbě.

Vedle hraní měl také docela jinou profesní představu. V roce 2019 řekl, že studoval na učitele a chtěl vyučovat korejský jazyk.

Člověk, který mohl jednou vysvětlovat jazyk ve třídě, si nakonec našel posluchače prostřednictvím vět, které připomínají běžný rozhovor. Je to souvislost, která jeho písním sluší; příčinu jeho autorského stylu v ní ale hledat nemusíme.

Malá sestava, vlastní zvuk

Tohle omezení se nakonec stalo výhodou. V době, kdy korejský mainstream stavěl na velké produkci, tanečních sestavách a přesně řízeném obrazu, působili 10cm jako někdo, kdo si sedl příliš blízko k posluchači. Nebyla mezi nimi velká scénická konstrukce. Zůstával hlas, kytara, rytmus a text.

2010–2012: Z Hongdae do celostátního povědomí

Na jaře 2010 začala oficiální nahrávací kapitola 10cm. Jejich první EP a rané singly se rychle dostaly mimo úzký okruh hongdaeské indie scény. Zásadní roli sehrály skladby jako Americano (아메리카노) a Tonight, I’m Afraid of the Dark (오늘밤은 어둠이 무서워요) – Dnes v noci se bojím tmy.

Americano – obyčejná káva jako popový materiál

Americano ukázala, že celostátní hit může vzniknout z úplně obyčejného tématu, lehce drzého textu a akustické melodie. Každodenní káva se stala materiálem pro osobitou píseň, která nepotřebovala velké drama.

Právě to se stalo jedním ze znaků 10cm. Jung-yeol nepotřebuje, aby byl život výjimečný, než o něm začne psát. Stačí káva, postel, jaro, telefon, jednostranná láska nebo trapný pocit, který se člověk snaží před ostatními skrýt.

2011: Indie, které už nebylo možné označit za malé

Korean Music Awards udělily v roce 2011 skladbě Tonight, I’m Afraid of the Dark cenu za Nejlepší popovou píseň. Samotní 10cm byli také nominováni na Nováčka roku. Porota tehdy skupinu popisovala jako „indie idoly“ a upozorňovala, že jejich první dlouhohrající album dokázalo dostat sedm skladeb současně do první třicítky jednoho z velkých hudebních žebříčků – na indie projekt mimořádná odezva.

První album 1.0 tak nebylo jen úspěchem dvou pouličních muzikantů. Bylo důkazem, že hranice mezi korejskou „indie scénou“ a širokým publikem nemusí být tak pevná, jak se zdálo.

Důležitější než samotná čísla je, že 10cm neprorazili tím, že by začali napodobovat mainstream. Mainstream si našel je.

Texty: proč znějí, jako by se někdo přiznal u vedlejšího stolu

Jung-yeolův autorský rukopis nevznikl náhodou.

V rozhovoru z roku 2018 vysvětlil, že už od začátku chtěl psát texty realističtěji. Běžné popové texty mu připadaly dobré samy o sobě, ale osobně se v nich často nepoznával. Chtěl, aby píseň působila spíš jako skutečná věta, kterou by někdo opravdu řekl.

To vysvětluje zvláštní kombinaci, kterou 10cm používá dodnes: něha vedle malichernosti, romantika vedle závisti, humor vedle nízkého sebevědomí a sexuální či partnerská touha bez potřeby ji neustále zušlechťovat.

Hrdina písní 10cm proto často není ideální romantický muž. Bývá nejistý, trochu trapný, někdy sobecký, někdy směšný a někdy až nepříjemně dobře rozpoznatelný. Jeho přitažlivost spočívá právě v tom, že není vyrobený tak, aby se posluchači líbil.

2013–2016: Cesta do Japonska, Stalker a jaro naruby

Znovu před lidmi, kteří je neznají

V roce 2013 se 10cm představili také na japonském festivalu Summer Sonic a vydali japonské debutové album シプセンチ, jehož název přepisuje korejskou výslovnost jejich jména.

Jung-yeol v tehdejším rozhovoru vzpomínal, že nabídku původně odmítal: chtěl nejdřív vytvořit lepší hudbu. Nakonec pro něj nové publikum znamenalo i návrat ke zkušenosti z ulice, kde člověk zpívá před kolemjdoucími, kteří o něm nic nevědí.

Úspěch doma tak vystřídala další začátečnická situace. Známé písně musely znovu obstát samy za sebe.

Stalker – píseň o lásce, která se stydí sama za sebe

Skladba Stalker (스토커) z alba 3.0 patří k písním, které Jung-yeol sám opakovaně označuje za jedny z nejdůležitějších ve své tvorbě.

Přes provokativní název nejde o oslavu skutečného pronásledování. Jung-yeol vysvětlil, že základ písně vyšel z období, kdy se mu nedařilo ve vztazích, a z jeho silné vzpomínky na rozchod. Původní pocit pak přepsal do příběhu jednostranné lásky.

Postava písně miluje někoho, koho považuje za „příliš dobrého“ pro sebe. Místo romantického sebevědomí nastupuje sebekritika: člověk si sám sobě vysvětluje, proč není dost hezký, úspěšný nebo žádoucí.

Jung-yeol tento mechanismus popsal jako příběh člověka s velmi nízkým sebevědomím, který se při lásce nejen trápí, ale ještě se za vlastní city sám kárá a znejišťuje.

Právě tady se zřetelně ukázalo, že „trapnost“ v 10cm není jen komická značka. Může být i způsobem, jak mluvit o studu, méněcennosti a touze bez patosu.

Kim Yoon-joo: vztah mimo písňové příběhy

Ve stejné době se Jung-yeolův skutečný osobní život vydal podstatně šťastnějším směrem než jeho písňoví vypravěči.

Dne 14. června 2014 se oženil s Kim Yoon-joo (김윤주) z indie dua Rooftop Moonlight / OKDAL (옥상달빛), jehož název znamená přibližně Měsíční svit na střeše. Jejich vztah byl veřejně známý už od roku 2012.

Později vzpomínal, že se sblížili při pravidelném hostování v rozhlasovém pořadu Yoo Hee-yeola. Před mikrofonem se přitom dokázali spíš škádlit než chovat jako budoucí pár.

Je to zajímavý kontrast, který jeho tvorbu provází dodnes: člověk může být ve skutečnosti dlouhodobě ženatý a zároveň znovu a znovu psát jednoho z nejpřesvědčivějších smolařů korejské romantické písně. Jung-yeol později sám zdůrazňoval, že písňový vypravěč není prostým přepisem jeho aktuálního života.

2016: What the Spring?? – když jarní romance dostala protivníka

Korejská populární hudba má celou tradici jarních skladeb: květy, první lásky, procházky a páry pod třešněmi. 10cm v roce 2016 udělali pravý opak.

What the Spring?? (봄이 좋냐??) lze česky vystihnout jako „To se vám to jaro fakt tak líbí??“.

Při uvedení skladby v dubnu 2016 vysvětlil, že ho inspirovala kolegyně z agentury, které se v lásce nedařilo. Její rozladění nad jarem a všudypřítomnými páry se promítlo přímo do textu. Píseň zamýšlel jako povzbuzení pro nezadané, kteří se během romantického jara cítí odstrčení.

Skladba navíc vyšla 1. dubna a její uvedení provázel aprílový žert: původní upoutávky slibovaly sladkou oslavu jara. Posluchači dostali pravý opak.

Výsledkem je píseň, která zní lehce a mile, ale textově se vysmívá šťastně zamilovaným a předpovídá jim, že květy stejně opadají a vztahy skončí.

Tohle je 10cm v koncentrované podobě: krásná melodie, pod ní malá lidská zášť – a za ní ve skutečnosti pocit osamění.

2017: Rok, kdy název 10cm ztratil polovinu svého původního významu

V létě 2017 opustil projekt jeho spoluzakladatel a kytarista Yoon Cheol-jong.

Původní oznámení agentury spojovalo odchod Yoon Cheol-jonga se zdravotními důvody a koncem smlouvy. Následně vyšlo najevo policejní vyšetřování kvůli marihuaně; k užití se přiznal.

Případ se týkal Cheol-jonga. Jung-yeol pokračoval v práci na připravovaném albu.

Cheol-jong následně prostřednictvím bývalé agentury vysvětlil, že odešel, aby svou chybou nepoškodil Jung-yeola ani společnost. Omluvil se za jednostranné rozhodnutí a za to, že důvod neřekl otevřeně. Agentura jeho vysvětlení zveřejnila 19. července 2017; Jung-yeol podle jejího vyjádření prožíval smutek a zmatek, přesto chtěl pokračovat v přípravě alba.

Zůstat 10cm, když už nejsou dva

Jung-yeol se rozhodl projekt nezrušit a nepřejmenovat.

O několik týdnů později řekl, že prostě odejít nebo si dát pauzu jen proto, že je situace těžká, by mu připadalo nezodpovědné. Především mu bylo líto představy, že by hudba 10cm měla přestat existovat.

Při dokončování alba 4.0 přiznal, že šlo o nejtěžší období a že převzít na sebe dokončení desky bez původního partnera nebylo jednoduché.

Tím se 10cm změnilo podruhé. Poprvé z pouliční dvojice v celostátně známý projekt. Podruhé z názvu dvou lidí v autorskou identitu jednoho člověka.

Album 4.0 otevřela mimo jiné skladba Help – Pomoc. Videoklip nesledoval jednu romantickou dvojici, ale několik lidí procházejících různými těžkými situacemi. Jung-yeol později Help řadil vedle Stalkeru k písním, které ho osobně nejvíc vystihují.

2017–2024: Vlastní hlas, blízkost a další posluchači

Phonecert: z vyčkávání k vlastnímu gestu

Album 4.0 vyšlo 1. září 2017. Vedle Help obsahovalo Phonecert (폰서트), jehož název spojuje anglická slova phone a concert: koncert po telefonu.

Představa koncertu určeného jedinému člověku přesně odpovídá důvěrnému měřítku 10cm. Veškerou pozornost soustředí na někoho, komu chce být zpěvák alespoň na dálku blízko.

Jung-yeol v roce 2018 upozornil i na drobnou proměnu vypravěče. Zatímco v mnoha starších písních hlavně prosí, aby pro něj druhý něco udělal, v Phonecertu už sám přichází s nabídkou.

Mattress a komár, který se dostal do písně

Roku 2018 následovala Mattress – Matrace a v roce 2019 However – Přesto a Do You Think of Me? – Myslíš na mě?.

K poslední z nich Jung-yeol v rozhovoru vysvětlil, že prvotní nápad dostal po komářím štípnutí. Korejský název 방에 모기가 있어 znamená V pokoji je komár. S humorem si přál, aby si na něj lidé při setkání s komárem vzpomněli.

Právě takový detail vystihuje jeho schopnost změnit obyčejné vyrušení v písňovou situaci. Láska a osamění u něj existují uprostřed stejného života jako neuklizený pokoj nebo noc, kdy člověk nemůže spát.

2020: Koncert na dálku a otevřenější zvuk

V říjnu 2020 připravil online koncert Hotel Room 1010, dostupný také zahraničním posluchačům. Ve stejném období vydal singl Tight.

Při rozhovoru k této skladbě vysvětlil, že ačkoli jeho tvorba často vychází z akustické hudby, necítí potřebu omezovat ji na určitý zvuk nebo žánr. Elektronické prvky volil podle nálady písně.

Blízkost se tak ukázala jako něco, co lze vytvořit i přes obrazovku. A osobitost 10cm jako něco širšího než stálé obsazení několika nástrojů.

2021–2022: Další cesty k mladšímu publiku

Dne 11. listopadu 2021 vyšlo pětiskladbové The 3rd EP. Následující vystoupení v pořadu EBS Space Gonggam představilo naživo všechny jeho písně.

K dalším výrazným skladbám tohoto období patřily Borrow Your Night – Půjč mi svou noc a Gradation (그라데이션) – Barevný přechod / gradace, vydaná v roce 2022.

V Gradation se postupná proměna barev stává obrazem citů, které pomalu nabývají na síle. Vypravěč stále hledá způsob, jak se k někomu přiblížit, melodie však tentokrát nese i lehkost a očekávání.

Projekt, který mnozí poznali přes Americano, tak získával další vstupní písně. Nový posluchač nemusel znát jeho minulost, aby se v některé z nich našel.

OST: od Goblina ke Královně slz

Vedle vlastní tvorby se jeho hlas stal součástí řady seriálových soundtracků. Do Goblina nazpíval My Eyes – Mé oči, do Hotelu del Luna skladbu 나의 어깨에 기대어요 – Opři se o mé rameno, uváděnou také jako Lean on Me nebo Lean on My Shoulder.

Dalšími zastaveními byly But It’s Destiny – Je to osud ze seriálu Crash Landing on You / Láska padá z nebe a Drawer – Zásuvka ze seriálu Our Beloved Summer / Naše milované léto.

V roce 2024 přibyly Tell Me It’s Not a Dream – Řekni mi, že to není sen pro Queen of Tears / Královnu slz a Spring Snow – Jarní sníh pro Lovely Runner.

V těchto písních se humor vlastní tvorby často stahuje do pozadí a více vystupuje něha nebo touha. Charakteristická barva hlasu přesto zůstává. Posluchač tak může 10cm nejdříve poznat jako součást cizího příběhu a teprve potom objevit jeho vlastní.

2025–2026: Nové zázemí, hudba jako večerka a další směry

CAM a To Reach You

V únoru 2025 oznámil příchod pod CAM With Us, kam ve stejném období zamířili také Sunwoojunga a Car, the garden. Pod stejnou společností už působily Davichi.

Dne 6. března 2025 vyšla To Reach You (너에게 닿기를) – přibližně Abych k tobě dosáhl. Jde o nové zpracování korejské úvodní písně k japonskému animovanému seriálu Kimi ni Todoke. Na jaře se dostalo až na první místo Melon TOP100.

Po letech vlastních skladeb tak přišel další výrazný úspěch prostřednictvím písně, kterou část publika znala už z dřívějška. Nové provedení propojilo vzpomínku na mladší léta se současnou podobou jeho hlasu.

5.0 – hudba dostupná kdykoliv

Dne 30. července 2025, téměř osm let po 4.0, vydal 10cm páté studiové album 5.0 s dvanácti skladbami.

Tentokrát Jung-yeol našel nečekaně přesnou metaforu pro vlastní hudbu: večerka / convenience store.

Album popsal jako hudební obchod otevřený 24 hodin denně – místo, kam může člověk bez ostychu přijít a vzít si právě tu emoci, kterou v danou chvíli potřebuje. Nemá působit luxusně nebo vznešeně; má být blízko, pohodlně a kdykoliv po ruce.

To je možná jedna z nejpřesnějších formulací celé jeho kariéry.

10cm nikdy nestálo na myšlence, že umění musí člověka ohromit svou velikostí. Spíš naopak. Jeho písně často čekají právě v okamžicích, kdy je člověk příliš unavený na velké věty: cestou domů, v noci, při kávě, v posteli, po odmítnutí nebo při zprávě, kterou se bojí odeslat.

K titulní písni CDEFG (사랑은 여섯줄 – Láska má šest strun) dospěl z přání věnovat píseň kytaře, na kterou hraje celý život. Šest strun spojil s pocitem první lásky. Na skladbě Monday Is Coming spolupracoval s BIG Naughty; v jeho pohledu na 10cm našel způsob, jak vlastní rukopis slyšet zvenčí. Hostování BIBI ve skladbě Follow Your Steps (춤 – Tanec) vznikalo výměnou nahrávek mezi korejským týmem a jejím studiem v USA.

Z hosta moderátorem

V září 2025 převzal moderování další řady hudebního pořadu KBS The Seasons, nazvané 10CM’s Pat-Pat / 10CM의 쓰담쓰담. Korejské sseudam sseudam vyjadřuje jemné pohlazení a připomíná také název jedné z jeho starších písní.

K člověku, který byl dosud především hostem s kytarou, přibyla role hostitele: dostal prostor uvádět další hudebníky, ptát se jich a sdílet s nimi pódium.

2026: Stejná nejistota, větší odpovědnost

V rozhovoru z července 2026 se Jung-yeol vrátil k jedné z nejtrvalejších vlastností svých textů: korejskému pojmu 찌질함 (ččidžilham) – směsi ubohosti, trapnosti, malosti, nejistoty a vědomí vlastní nedokonalosti.

Řekl, že on sám nemá pocit, že by se tato část jeho osobnosti s věkem zásadně změnila. Změnil se spíš způsob, jak stejnou emoci po letech pozoruje a vyjadřuje.

Ještě zajímavější je jeho srovnání „Kwon Jung-yeola 1.0“ a „5.0“.

Mladší verze podle něj žila lehčeji: skládala, hrála a měla méně zodpovědnosti. Dnešní Jung-yeol cítí mnohem větší tíhu značky 10cm, píseň dokončuje opatrněji a nad každým krokem přemýšlí déle. Přesto řekl, že je dnes výrazně šťastnější, protože už chápe, jak výjimečnou práci vlastně může dělat.

Jeho pozdější spokojenost přitom z písní nevymazala pochybnosti. Jistota v profesi a nejistota písňového vypravěče mohou existovat vedle sebe.

The Darkest Night: vstup do temnějšího světa

V roce 2026 přidal The Darkest Night – Nejtemnější noc, závěrečnou píseň k hranému hororovému projektu Strange: Junji Ito’s Tales for Sleepless Nights, založenému na tvorbě japonského autora Džundžiho Itóa.

V srpnovém rozhovoru řekl, že Itóovu tvorbu obdivuje od mládí. Při skládání vyšel z pocitu izolace a osamění; chtěl zachytit také zvláštní krásu ukrytou pod znepokojivými obrazy. Píseň dokončil celou v angličtině, protože její zvuk podle něj nejlépe odpovídal zamýšlené snové atmosféře.

Pro jeho příběh je to další připomínka, že rozpoznatelný hlas nemusí zůstávat v jedné náladě. Stejná citlivost, která dokáže unést tichou zamilovanost, může najít místo i ve světě úzkosti.

10cm: obyčejné chvíle, vlastní hlas

Jméno odvozené od rozdílu mezi dvěma spoluhráči dnes nese příběh jediného autora. Zůstala v něm ale i zkušenost společných začátků: přesvědčení, že hlas, melodie a několik přesných slov dokážou člověka přimět, aby se zastavil a poslouchal.

V písních 10cm mají místo i myšlenky, které se člověku špatně přiznávají. Závist vůči šťastným párům, stud z vlastní lásky nebo obyčejná potřeba, aby někdo zůstal na telefonu. Jung-yeol jim dává melodii a nechává posluchače poznat se v nich bez přílišného vysvětlování.

Jeho hudba si zachovává blízkost, i když se proměňuje okolní svět: ulice se změnila v koncertní sály, dvojice v sólový projekt a kytarové písně doplnily televizní i temnější příběhy. Uprostřed toho všeho zůstává člověk, který stále hledá slova pro malé, neklidné věci v nás.