IU

1993–2007: Rodina, která musela žít odděleně

Lee Ji-eun se narodila 16. 5. 1993 v Soulu. Rodina se během jejího dětství dostala do vážných finančních potíží. Finanční závazky a neúspěch v podnikání zasáhly rodiče natolik, že nemohli určitou dobu žít všichni společně.

V televizním rozhovoru z prosince 2011 IU vzpomínala na přibližně rok a půl, kdy se svým mladším bratrem, sestřenicí a babičkou bydlela v jediné malé místnosti. V zimě jim byla zima a jídla nebylo vždy dost. Babička se snažila rodinu uživit mimo jiné prodejem drobných doplňků na trhu.

Pozdější úspěch proto nelze vyprávět jen jako příběh talentovaného dítěte, kterému někdo otevřel dveře. Velká část jejího dětství znamenala nejistotu, blízkost babičky a odloučení od rodičů.

Už jako dospívající zkoušela pěvecké konkurzy, opakovaně neuspěla a setkala se také s podvodnými nabídkami údajné přípravy na debut. Zajímavé je, že podle jejího pozdějšího vyjádření ji herectví lákalo ještě dříve, než začala vážně uvažovat o pěvecké kariéře. Její dva pozdější světy tedy nezačínají až příchodem první televizní role.

2008–2010: Patnáctiletá IU a obraz „národní mladší sestry“

Dne 18. 9. 2008 debutovala v patnácti letech jako IU s písní Lost Child (Ztracené dítě) a EP Lost and Found (Ztracena a nalezena). Spojení anglických slov „I“ a „You“ mělo vyjadřovat vztah mezi zpěvačkou a člověkem, který jí naslouchá.

První nahrávky nepřinesly okamžitý velký úspěch. Teprve Good Day (Dobrý den) na konci roku 2010 způsobila obrovský průlom. Média a publikum v ní začaly vidět „národní mladší sestru“ – roztomilou, talentovanou mladou hvězdu.

Taková přezdívka byla poctou, ale zároveň vytvářela představu, jaká by měla IU být. Pozdější vlastní tvorba a herecké postavy postupně ukazovaly mnohem složitější osobnost.

V roce 2010 se díky televiznímu pořadu Heroes seznámila s herečkou Yoo In-na. Z jejich setkání vyrostlo blízké přátelství. Yoo In-na roku 2014 popisovala, jak ji o devět let mladší IU chodila povzbuzovat, překvapovala drobnými dárky a dokázala ji utěšit, když jí nebylo dobře. Právě takové konkrétní vztahy jsou druhou stranou veřejného obrazu osamělé hvězdy na pódiu.

2011–2013: Pěvecká hvězda zkouší obstát před kamerou

V roce 2011 přijala roli Kim Pil-suk v hudebním seriálu Dream High (Snít vysoko). Herectví tedy začalo v době, kdy už se stala výrazným pěveckým jménem, nikoli až po dosažení hudební zralosti.

V roce 2013 získala hlavní roli v rodinném seriálu You Are the Best, Lee Soon-shin (Jsi nejlepší, Lee Sun-šin). Na obrazovce se znovu setkala i s Yoo In-na. Tentýž rok následovala romantická série Pretty Man / Bel Ami (Krásný muž).

Před kamerou už nemohla spoléhat na to, že ji publikum přijme za hlas, který zná z rádia. Dlouhý seriál vyžadoval práci s kolegy, vývoj postavy a výdrž při natáčení. Diváci začali rozlišovat IU jako pěveckou osobnost a Lee Ji-eun jako herečku.

Hudba mezitím pokračovala alby Last Fantasy (2011) a Modern Times (2013). V těchto letech se neučila přepínat mezi kariérami až dodatečně; už je žila souběžně.

2014–2016: Cena veřejného obrazu a odvaha ukázat jinou tvář

V pořadu Healing Camp v roce 2014 IU otevřeně mluvila o dřívějších potížích s přejídáním a o léčbě bulimie. Spojovala je s úzkostí, sebekritikou a pochybnostmi o vlastní hodnotě. Její veřejné přiznání je součástí tehdejší životní zkušenosti; není důvod z něj vyvozovat nic o jejím dnešním zdravotním stavu.

V roce 2015 vydala autorské EP CHAT-SHIRE a převzala větší odpovědnost za texty i podobu celého projektu. Skladba Zezé současně vyvolala kritiku kvůli výkladu dětské literární postavy. IU se veřejně omluvila a vysvětlovala svůj tvůrčí záměr. Samostatnost tak znamenala nejen svobodu, ale i možnost nést osobní odpovědnost za sporné rozhodnutí.

Herectví pokračovalo seriálem The Producers (2015), v němž ztvárnila chladně působící idolovou hvězdu, a hlavní rolí v historické romanci Moon Lovers: Scarlet Heart Ryeo (2016; Měsíční milenci). Byly to velmi odlišné postavy od dívky, s níž ji dříve spojovala přezdívka „národní mladší sestra“.

Právě v polovině dvacátých let se začal lámat původní jednoduchý obraz IU: zpěvačka se pouštěla do osobních a místy nepohodlných témat, herečka se odmítala omezit na milou tvář hudební scény.

2017–2019: Sebepřijetí, My Mister a skutečný herecký zlom

Album Palette (2017; Paleta) spojovala s tím, že se učí mít ráda sama sebe i se svými nedostatky. V Through the Night (Skrze noc) proměnila vlastní zkušenost s nespavostí v přání klidného spánku někomu blízkému. Důležité už nebylo, zda zní dostatečně roztomile nebo dokonale, ale zda její písně vyjadřují, co skutečně prožívá.

Ve stejné době měla za sebou i významný osobní krok: podle reportáže SBS z roku 2017 se jí podařilo splatit rodinné dluhy, které její dětství tolik poznamenaly.

V roce 2018 přišla role Lee Ji-an v seriálu My Mister (Můj pan). Hrála uzavřenou mladou ženu obtíženou dluhy, která se stará o svou babičku. Podobnost některých motivů s jejím skutečným dětstvím je zřejmá, ale postava není autobiografií IU.

V rozhovoru roku 2025 označila právě My Mister za zásadní herecký obrat: poprvé měla silný pocit, že s postavou skutečně souzní. Role otevřela cestu i k dalším filmovým příležitostem.

V roce 2019 následovaly čtyři odlišné postavy v antologii Persona a Jang Man-wol, tajemná majitelka Hotel del Luna (Hotel del Luna). Po vyčerpané, téměř neproniknutelné Ji-an mohla být okázalá, ostrá, vtipná i zranitelná. Herectví už bylo plnohodnotnou druhou podobou její tvorby.

2020–2023: Vlastní tempo, filmové role a veřejně přiznaný vztah

V hudbě dál vydávala osobní projekty, například LILAC (2021; Šeřík). Vedle alb a koncertů však nepřestávala hledat další herecké výzvy.

V roce 2022 hrála mladou matku So-young ve filmu Broker (Zprostředkovatel) japonského režiséra Hirokazua Kore-edy. Film byl uveden v Cannes. IU zde stála vedle zkušených filmových herců v příběhu o opuštěném dítěti, rodičovství a zodpovědnosti – tedy opět daleko od svého původního hudebního obrazu.

V prosinci 2022 IU a herec Lee Jong-suk prostřednictvím svých agentur potvrdili partnerský vztah. Znali se z moderování hudebního pořadu v roce 2012. Pro příběh není potřeba přidávat mediální dohady: důležitá je tato veřejně potvrzená část jejího soukromého života.

V roce 2023 se objevila po boku Park Seo-joona také ve filmu Dream (Sen) o fotbalu a lidech na okraji společnosti.

2023: Nařčení z plagiátorství a výsledek oznámení

V květnu 2023 bylo proti IU podáno trestní oznámení kvůli údajnému porušení autorských práv u šesti skladeb z jejího repertoáru. Oznámení podal běžný občan, který nebyl držitelem autorských práv k údajným předlohám. Dne 24. srpna bylo oznámení odloženo; její právní zástupci výsledek zveřejnili 4. září.

Podle jejich vysvětlení IU nebyla skladatelkou pěti z napadených písní. U šesté se na hudbě podílela, ale nikoli na části, kterou oznamovatel označil za převzatou. Její právníci uvedli, že tyto podklady předložili vyšetřovatelům a že oznámení nesplňovalo podmínky pro vyvozování její trestní odpovědnosti.

Odložení se týkalo oznámení proti IU. Nebylo soudním posouzením hudební původnosti všech šesti skladeb. V září téhož roku se IU obrátila na soud s vlastní žalobou na náhradu újmy.

2024–2025: Žena, která může zpívat na stadionu a hrát život jiné ženy

V roce 2024 uskutečnila velké koncertní turné a jeho soulské finále na World Cup Stadium přivedlo během dvou večerů více než sto tisíc diváků. Nové skladby na EP The Winning vyšly v témže roce. Z dětského pokoje u babičky vedla dlouhá cesta k publiku této velikosti.

Dne 18. prosince 2024 Soulský centrální okresní soud její žalobě vyhověl a nařídil žalované osobě zaplatit IU 30 milionů wonů jako náhradu újmy. Po odložení původního oznámení tak následovalo rozhodnutí ve prospěch zpěvačky v její vlastní občanskoprávní žalobě.

Proti rozsudku nebylo ve stanovené lhůtě podáno odvolání. V lednu 2025 bylo potvrzeno, že rozhodnutí je pravomocné.

Hereckým těžištěm roku 2025 se stal netflixový seriál When Life Gives You Tangerines (Když ti život nadělí mandarinky). IU ztvárnila mladou Oh Ae-sun, dívku vyrůstající na ostrově Čedžu, která touží po vzdělání, poezii a svobodnější budoucnosti. Zahrála také její dceru Yang Geum-myeong. Starší Ae-sun ztvárnila Moon So-ri.

Pro tuto dvojí práci hledala společně s kolegy způsob, jak propojit podobu postavy v různých obdobích života. S Park Bo-gumem se znala už od teenagerských let; společné natáčení jí podle rozhovoru přinášelo pocit důvěry a klidu. Seriál znovu spojil IU s režisérem My Mister Kim Won-sukem.

Představit matku a její dceru znamenalo vstoupit do života napříč generacemi – tématu, které je pro IU zajímavé i vzhledem k jejím vlastním rodinným zkušenostem.

V hudbě se vrátila také ke starším korejským skladbám v A Flower Bookmark 3 a v září vydala singl Bye, Summer (Sbohem, léto).

2026: Nová role, soukromá změna a zdraví před termíny

V dubnu 2026 se IU vrátila na televizní obrazovku v hlavní roli Seong Hui-ju v seriálu MBC Perfect Crown (Dokonalá koruna, známý také jako Manželka velkoknížete 21. století). V alternativní současné Koreji zde hraje bohatou a ambiciózní ženu, která naráží na společenské hranice. Po rodinných a existenciálních dramatech šlo o odlišný romantický a společenský typ role.

Dne 10. 7. 2026 agentury IU a Lee Jong-suka potvrdily, že se jejich partnerský vztah po několika letech skončil.

Jen o deset dní později IU sama oznámila, že se jí zhoršily dlouhodobé obtíže související s funkcí Eustachovy trubice. Zrušila plánované zářijové koncerty a odložila šesté řadové album. Přiznala, že v předchozích letech možná dávala práci přednost před vlastním zdravím.

Přesto v září vyšel digitální singl Unknown Planet (Neznámá planeta).

Rok 2026 tak přinesl významnou hereckou roli, veřejně potvrzenou osobní změnu i rozhodnutí zpomalit.

Za jménem IU nestojí jen řada hitů. Je to Lee Ji-eun: vnučka, která vyrůstala s babičkou v tíživých podmínkách; kamarádka, jež pečuje o dlouhá přátelství; žena, která mluvila o pochybnostech a vlastních hranicích; a umělkyně, která dokáže jednou promluvit vlastním hlasem a podruhé dát život cizí postavě. Hudba a herectví v jejím příběhu nevznikají odděleně. Obě ukazují, jak se během let měnila.